Tatranky

Praha, Praha je město, kde nepřežilo nic...vypráví OfflagaDiscoPax a pouští se do bodavého popisu pražské reality očima turisty ze západu. Píseň jsem přeložila k 21. výročí srpnových událostí roku 1968.

Youtube: https://www.youtube.com/watch?v=Zb2ROaCsK08

Praha.

Praha je město,

kde nepřiželo nic

z čtyřicetiletí studené války

žádný srp a kladivo

socha nebo památník

nepřipomíná to, co zde bylo ještě před 15 lety.

Vše je neomaleně

vytěsněno.

Očistěná od břežněviánské šedi

Praha září barokními a secesními paláci

plnými turistů, více méně sexuálních

a zdá se maličká

mystická

a dekadentní

nehledě na snahy

ukázat prosperující ekonomiku.

Hledám stopy zpátečnictví režimu

ale vidím jen zranění západní

modernity

a žádné svědectví chyb,

hrůz

a marxistické naivity

není k vidění.

Bydlím v jednom z anonymních paneláků

vypadá čistě ale staře

náramně se podobá

italským čtvrtím IACP

z šedesátých let

A bída tu je cítit

míň než v některých z našich měst.

Vplouvám do nočního života v Lucerně,

jednoho podzemního klubu,

který je ukázkovým příkladem horečky sobotní noci.

Koná se večírek 80.let

a vstupné stojí zhruba 2 eura.

Jako obvykle, jsem nejstarší v lokále.

Na obrazovce na jedné straně místnosti

promítá DJ video k písničkám, které pouští

ale 80. léta v Praze

jsou méně upjatá než ta naše a

výběr je ostudný.

Modern Talking,

Samantha Fox,

Nick Kershaw

a tak dále až po jeden neočekávaný dáreček

hrají

Felicitá od Albana a Romina.

Všichni zpívají a já se cítím příšerně

a konečně chápu,

že dědictví komunismu se nedá hledat

v architektuře a symbolech,

ale v duši lidu.

a tady máme, československého

ducha 80.let:

Felicitá (Štěstí) a její barevné video,

které vypráví o italském slunci a lásce

zatímco v Čechách se nic nehýbe

zatímco v Čechách ustrnulo všechno.

Ale i teď tu je jistá absurdní zasmušilost

nikdo se nebaví,

možná že je to tím pondělním večerem,

možná je to tím, že jsou tu lidi chladní,

možná je to tím, že v Praze nemají moře

a tak se ptám sám sebe jak dlouho se ještě chtějí české děti

dívat na kresleného Krtečka,

namísto amerických a japonských seriálů?

Naštěstí při odchodu

si jedna dívka s radostí povšimla

že mám tričko s Depesche Mode,

stačí mi málo, abych se cítil líp.

Dubček by řekl

že to mohlo proběhnout jinak

a alespoň on zvládl poznat

teoretický rozdíl

mezi režimem založeným na tancích

a tím založeným trošku citlivěji na dolaru

marce

euru.

Němci si koupili dokonce Škodovku.

Továrnu!

Jako suvenýr

jsem si přivezl třicet balení Tatranek,

balíčky co vypadají jako Loacker

ale jsou mnohem lepší.

Jenže po pár dnech

jsem si všiml značky, trošku schované

Danone.

Da-No-Ne...

Vážně nám vzali všechno!

Vzali nám úplně všechno.