Vše nejlepší k narozeninám Italo Calvino!

30.05.2011 00:01

Vše nejlepší k narozeninám: Italo Calvino (15/10/1923)

15. října 2009

Asterischi

 

Začnu tím, že vám povím, že jsem se narodil ve znamení Vah: takže v mojí povaze rovnováha a nerovnováha vzájemně vyruší své excesy.

 

Zdroj:  Nota Autobiografica, 1980 , 10, settembre-ottobre, strana. 133

„Mám za to, že základní údaje by byly: zakaboněné čelo což je znak čistě biologický a dědičný, a výraz tváře, kterým se snažím naznačit, že se to kabonění nesmí brát moc vážně.

Portrét je tedy toto: rysy jisté osoby spolu se vztahem, jaký má ona osoba ke svým rysům.“

 

Zdroj: Sul ritratto fotografico, in C. Gajani, Ritratto – identità – maschera, La nuova foglio editrice, Pollenza – Macerata. 1976

 

,,Ptáš se mě, proč jsem lakonický. Z více než jednoho důvodu.

Tak za prvé, z nutnosti, neboť píšu v kanceláři podrobený horečnému rytmu průmyslové produkce, která ovládá a tvaruje dokonce i naše myšlenky.

Dále ze stylistických důvodů, snaže se uchovat věrnost tomu, co mě učili klasikové.

Dále díky povaze, ve které je zvěčněno dědictví mých ligurských předků, pokolení více než které jiné opovrhuje zbytečnými výlevy.

A dále především z morálního přesvědčení, poněvadž věřím, že je to opravdu dobrý způsob jak komunikovat a poznávat. Lepší než jakákoliv nekontrolovatelná a šalebná sdílnost.

A klidně bych dodal, abych zavdal důvod k polemikám a jako poselství, a také protože bych rád, aby se všichni stali vyznavači této metody: ti, co hovoří o své tváři či o „mé duši“, by si měli uvědomit, že mluví planě a nevhodně. Lakonicky tvůj.

 

Zdroj: Lettera a Domenico Rea del 13 marzo 1954

„Jsme články řetězce, který začíná v subatomárním či v před galaktickém měřítku: dát našim gestům, našim myšlenkám, kontinuitu toho před námi a po nás, to je něco, v co věřím. A byl bych rád, aby právě toto promlouvalo ke čtenáři z oněch fragmentů, které tvoří mé dílo.

 Zdroj: Situazione 1978 (colloquio con D. Del Giudice)

„Pokud má mít čas konec, musí být možné popsat okamžik po okamžiku“ pomyslel si Palomar „a každý okamžik se popisem rozpíná tak, že se jeho konec ztrácí v nedohlednu“. Rozhodne se, že se pustí se do popisování každého okamžiku svého života a dokud je nepopíše všechny, nebude věřit tomu, že by umřel. V ten okamžik zemře.

Zdroj: Palomar, 1983

Překlad z: Agata Sapienza, www.asterischi.com: Buon Compleanno a Italo Calvino, říjen 2009.